Na jihu Moravy začíná sklizeň hroznů

Sklízejí se ranné odrůdy, jako je Müller-Thurgau, či Muškát moravský. Letošní úroda vína bude asi o čtvrtinu nižší než je dlouhodobý průměr, zato ale velmi kvalitní.

Hrozny dosahují vysoké cukernatosti až 20 stupňů, což odpovídá přívlastkovým vínům," míní tajemník Svazu vinařů Martin Půček.

Za nižší výnos mohou silné zimní mrazy, které zničily révová očka. Ty pak plodily letorosty bez hroznů. Nejhorší je podle Půčka situace v okolí Strážnice na Hodonínsku, kde se ztráty pohybují kolem 90 procent. Peronospora, neboli plíseň vínová, letos vinaře netrápila tolik jako vloni. Náklady na postřik se pohybují v dlouhodobém průměru.

Letošní vývoj počasí až na krutou zimu výnosy vinic nijak neovlivnil, červencová horka a srpnové deště naopak výrazně pomohly k lepší kvalitě vína. "V srpnu se vlivem dešťů bobule krásně nalily vodou a celé září navíc svítí slunce. V bobulích hroznů probíhá fotosyntéza, čímž roste cukernatost," řekl Půček.

Množství cukru u právě sbíraných ranných odrůd dosahuje 20 kilogramů na 100 litrů hroznové šťávy, což odpovídá přívlastkovým vínům. Těch by proto letos mělo být dost. "Jejich cena je ale vyšší a část úrody tak vinaři budou muset takzvaně sestupnět na úroveň levných stolních vín, o které je stále velký zájem," vysvětlil odborník.

I když letos bude hroznů méně a dosahují vysoké kvality, do jejich prodejní ceny se to nejspíš nijak nepromítne. Zvýšenou poptávku nahradí levný dovoz ze zahraničí.

"Průměrná cena za kilo tuzemských hroznů bude letos, stejně jako vloni, kolem 11 korun. V zemích EU, kde je dlouhodobě asi desetiprocentí nadprodukce levných stolních vín, se ale ceny pohybují pod deset korun za kilo," dodal Půček. V roce 2004, při první sklizni po vstupu ČR do EU, přitom nabízely velké společnosti malovinařům za kilo hroznů až 14 korun. Řada pěstitelů tak podle Půčka letos nepokryje ani výrobní náklady.

pal, ČTK, iDNES.cz