Víno odpočaté na slámě

Vinařský odborník z Vinných sklepů v Lechovicích Roman Staněk má i letos na starost výběr hroznů, ze kterých nakonec ona pochoutka pro gurmety vznikne.

Podle čeho vybíráte hrozny na slámové víno?

Musí to být odrůda, která má vyšší obsah kyselin, protože toto víno po vysušení má vysoký obsah cukru, a pokud by to byly hrozny z nevhodné odrůdy, tak by hotové víno nechutnalo. Bylo by fádní.


Jakou odrůdu jste vybrali letos?

Po loňsku, kdy jsme zkoušeli rulandské bílé a červenou frankovku, se letos vracíme k veltlínu zelenému. Už týden ho na určeném místě na drátech visí dva tisíce kilogramů.


Ne každý vinař se pouští do výroby tohoto vína. Proč?

Práce kolem slámového vína je velmi mnoho a začíná již ve vinici, kde je nutné v prvé řadě udržet zdravé hrozny. S jednotlivými hrozny se nakládá už při stříhání velmi opatrně, vybírají se jen ty nejzdravější, pokládají se do beden vystlaných měkkou textilií, a převáží se do určených prostor, kde se nechávají vysoušet buď na slámových rohožích, nebo se zavěšují.


Víno pokládáte na rohože, nebo zavěšujete?

Klasikou je uložení hroznů do slámy nebo rozložení úrody na rákosové rohože. Nám se nejvíce osvědčilo zavěšení do prostoru.


Kolik se dá vylisovat přibližně ze sto kilogramů vyschlých hroznů vína?

Z množství sto kilogramů skoro rozinek je možné vylisovat něco mezi pěti až dvaceti litry šťávy. Ta se pak následně zpracuje a přibližně po osmnácti měsících je stáčena do dvoudecilitrových lahví a nabízena k ochutnání.


ANNA ČERNÁ