Víno z Moravské Sahary

Jsou to málem dva světy. V jednu chvíli si budete užívat parádní sjezdy a daleké výhledy, znenadání ale přijde dokonalá rovina s jemným pískem, který vás potrápí víc než příkrá stoupání. Seznamte se: Bzenecká vinařská stezka.

Je sice mezi moravskými vinařskými stezkami nejkratší - měří všehovšudy šestadvacet kilometrů -, ale o to víc na krátké pouti nabízí.

Bzenec: a do pedálů

Pomyslnou startovní pásku cyklistického výletu je nejlépe překročit ve městě, které stezce dalo jméno. Už z dálky pochopíte, že k tomuhle místu víno prostě patří. Od náměstí s opravenými měšťanskými domy se zvedají ladně modelované stráně, které jsou v pravidelných obrazcích protkány viničními tratěmi. A ty půvabné názvy. Posuďte sami: Havale, Růžová, Maršálky, Čihůvky, Knížecí hora...

Jak praví znalci, réva roste na písčité půdě, která zdejšímu vínu dodává neopakovatelnou chuť a aroma. Že je zdejší země výjimečná, poznáte hned. To když se vám na nezpevněných cestách budou pneumatiky bořit do jemného písku. Podle množství lastur se soudí, že bzenecké okolí bylo kdysi dnem moře. Dnes se lokalitě příznačně přezdívá Moravská Sahara.


Lípa, jež dala jméno vínu

Ještě než se z Bzence vydáte po stezce označené šedivým stylizovaným žudrem, věnujte mu pár desítek minut. Má co nabídnout. V roce 2015 oslaví milenium své existence a za tu dobu dalo moravskému vinařství proslulé známkové víno Bzenecká lipka s vůní květu tisícileté lípy. Najdete ji v zámeckém parku. Nečekejte ztepilý strom závratné výšky, lípa dnes připomíná spíše obřího pavouka, který přirostl k zemi.

Nebylo tomu ale tak vždycky. Na kamenné dvojjazyčné desce se píše, že už v roce 1604 byla přes pět set let stará. A dějepisec Řehoř Volný v Topografii Moravy popisuje, že obryně je tak rozvětvena, že by mohla poskytnouti útulek celému jízdnímu pluku i s koňmi. Za vlády Marie Terezie ovšem rozvrátil kmen stromu na šest dílů mocný vichr. Dnes lze vidět v podstatě už jen výhony staré asi sto let.


Kletba a ghetto

Za zmínku stojí i pseudogotický zámek. Zchátralý, opuštěný, stíhaný snad zlou kletbou. Stavitel prý při stavbě tak podváděl, že náklady narostly do závratné výše a majitel panství spáchal sebevraždu. Vysoká středová věž musela být dokonce v roce 1862 zbourána, protože se podezřele nakláněla. V roce 1938 zámek koupilo Vinařské družstvo v Bzenci (mimochodem první vinařské družstvo v českých zemích) a začala se psát lepší léta. Postupně ale výstavní rezidenci obklopily moderní haly a na historickou stavbu se pozapomnělo. 'Současný stav je kvůli řádění posledního majitele velmi neutěšený, město má nicméně s areálem velké záměry,' můžeme číst příslib na informační tabuli.

Jen pár šlápnutí do pedálů a ocitnete se v podzámčí. Lépe řečeno, v někdejším židovském ghettu. Po původních obyvatelích zůstaly ovšem už jen spletité uličky s malými domky. Ale také židovský hřbitov v ulici Karla Čapka. Je dokonale skryt za obřadní síní eklektického výrazu, která byla - jak jinak - v 80. letech minulého století znehodnocena přestavbou. O to větší ovšem zažijete překvapení, když nahlédnete za branku hřbitova. Správce Josef Jordán bydlí hned vedle a ochotně otevírá všem poutníkům. Nad náhrobky, ty nejstarší jsou ze 17. století, vytvořily koruny stromů zelený baldachýn. Cvrkot rušného města jako by sem neměl přístup. Nápisy na novějších pomnících připomínají tragický osud komunity. Osvětim, Dachau, Terezín, Buchenwald.


Tajné chodby a Masaryk

Trasa se dál klikatí mezi vesničkami bzenecké oblasti. Po písku už není ani památky a přibývají výškové metry. Odměna je náramná: z dřevěné rozhledny nad Vážanami se otevírá široký výhled na věnec pohoří na všech světových stranách.

Vesnička Syrovín leží v kotlině. Z Vážan se připravte na pořádný sešup, který končí až na návsi. K obci se vážou pověsti o tajných chodbách vedoucích na hrad Buchlov. Okolní stráně jsou plné lochů, které v míru sloužily jako spižírny a za válek jako úkryty. Průvodce lákají turisty i na hasicí vůz z přelomu století, který vesnici věnoval císař František Josef I. Místní jej ukryli do prosklené plechové boudy, kterou snadno minete.

Žeravice, další zastávka, se na vstupní ceduli pyšní označením vinařská obec. Před kostelem stojí socha T. G. Masaryka. Přežila i komunisty. Proč? V průvodcích se to nedozvíte a i místní krčí rameny. 'My jsme tu politiku nikdy moc nežrali,' řeknou třeba štamgasti v hospodě Na Formance.

-

Akce

V sobotu 12. května žadovičtí vinaři připravují akci Putování za vínem Slovácka - Žádovice 2007. V kulturním domě v Žadovicích bude možné ochutnat široký výběr vín od vinařů regionu Bzenecka a Kyjovska. Vstupné na akci s volnou degustací a cimbálovou muzikou činí 200 korun.


Informace

Bzenecká stezka

Délka: 26 km

Maximální převýšení: 180 m

Profil: Několik málo stoupání v Kyjovské pahorkatině zvládnou i méně zdatní cyklisté, trasa v okolí Bzence je rovinatá.

Sjízdnost: Většina trasy stezky je sjízdná po celý rok, náročnější je pouze přejezd písčitého úseku z Hrubého háje do Bzence. V případě nouze je ale možné úsek objet po nedaleké silnici.

Povrchy: z 90 % klidné silnice třetí třídy

Trasa: Vážany - Ořechov - Újezdec - Syrovín - Těmice - Domanín - Bzenec

www.stezky.cz


Odrůdy

Nejrozšířenějšími odrůdami jsou Rulandské bílé, Svatovavřinecké, Frankovka, Veltlínské zelené. Nejznámější a nejvyhledávanější je ale známkové víno Bzenecká lipka s vůní květu tisícileté lípy, kterou můžete spatřit v zámeckém parku. Podobně proslulý i Bzenecký Zlatý hrozen, cuvé z bílých vín.


Kam na jídlo

Příjemné odpočinutí i chutné a levné jídlo nabízí stinná zahrádka restaurace pod sgrafity bzenecké Sokolovny, která stojí na dohled od zámeckého parku. Dobu oběda vám budou odměřovat sluneční hodiny na fasádě budovy a voda protékající stylizovaným mlýnským kolem. Restaurace je certifikovaná známkou Cyklisté vítáni, kterou uděluje Nadace Partnerství těm podnikům, které myslí na cykloturisty. Tel.: 518 384 203


Ubytování

Nejlepším výchozím bodem pro poznání Bzenecka je samotné město Bzenec. Levné, ale přitom čisté ubytování nabízí například Hotel Junior, který stojí přímo na náměstí. Dva lidé za noc a dvojlůžkový pokoj zaplatí 600 korun. Tel.: 518 384 527


KAMILA MACHALOVÁ