V Polešovicích zaráželi horu s písničkou, nechyběl burčák

Byť by se komukoli zdály zrající hrozny sebelákavější, zdejší vinaři obnovili pradávný zvyk, po staletí známé zarážení hory.

'Šlo o jakousi symbolickou ochranu vinic, kdy od poloviny srpna platilo pravidlo, že ve vinohradu, viničné hoře, už nemá nikdo co pohledávat. Majitelé se tak bránili proti zlodějům. Tato ochrana platila až do sklizně,' vysvětlil jeden z vinařů v Polešovicích Vít Soják.

Výjimku prý tvořili staří a nemocní nebo těhotná žena.

Zarážení hory předvedli vinaři v Polešovicích se vší parádou během uplynulého víkendu. Před tisícovkou nadšených diváků předvedli obyčej, při němž poseděli v búdě, povídali o tom, jaká je letos úroda, a postavili májku s dvanácti oporami, pro každý měsíc po jedné.


Několik oslav

V areálu Šlechtitelské stanice vinařské krojované dívky předvedly sklízení vinohradu, chlapi vylisovali čerstvou šťávu z hroznů a dávali ji ochutnat dětem.

'Kromě obnovení tradice vinobraní před padesáti lety se zarážením hory oslavovalo hned několik dalších příležitostí. Letos má dvacáté výročí zapsání odrůda muškát moravský, který vznikl u nás. A jeho autor, dlouholetý šlechtitel Václav Křivánek, se právě na začátku září dožil 80 let. Navíc naše stanice slaví letos 85 let od založení. A také byl v Polešovicích před padesáti lety založen zahrádkářský svaz. Tak jsme to všechno řádně oslavili,' řekl jednatel Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích Zdeněk Habrovanský.

Dodal, že na akci se spojili v obci všichni - stanice, obecní úřad, zdejší folklórní sdružení i vinaři. Dlužno říct, že už v areálu stanice to vonělo vínem -přímo z koštýřů se tu naléval každému návštěvníkovi právě muškát moravský, sytě žluté víno, plné aroma v chuti i vůni.


S mapkou do sklípku

Kouzelným vyvrcholením polešovického vinobraní pak bylo otevření zdejších sklepů. S mapkou jedenácti sklípků hosté ochutnali tam lahodný muškát, jinde kořenité chardonnay, lípou vonící ryzlink, kopřivový sauvignon či červenou frankovku a jiné.

Nechyběl burčák. Po takové procházce se Polešovice zdály ještě zářivější, ještě barevnější a do hrdla se drala jedna písnička za druhou.

Jiří Růžička