Seriál o víně: Dobrý nebo špatný rok?

Díky našemu putování už víme, kde réva v Česku roste a jaké má ke svému růstu podmínky. Dozvěděli jsme se, jak se vínu daří na Moravě a jak v Čechách. Dnes nás čeká putování za samotnou révou vinnou. Dozvíme se, jaké podmínky dávají vzniknout kvalitním vínům. Nalijte si tedy pohár vína, přičichněte a pomalu doušek po doušku ochutnávejte.



Základní otázka dnešního dílu zní, jak je možné, že jeden rok je pro víno výborný a další nikoliv. Odpověď je nasnadě, velkou roli hraje počasí, a to nejen počet slunečných dnů, ale také množství srážek i to, jak se střídá déšť a slunečno. Důležitý je například časný nástup jara, aby vegetace nebyla opožděná. To má spojitost s včasným kvetením vinné révy. Čím dříve odkvete, tím dříve hrozen dozraje. Tedy v teplém září, říjnu a ne v chladném listopadu, vysvětluje Miroslav Kovásc, majitel Vinařství Kovásc, jejichž Sauvignon pozdní sběr 2008 se stal nejúspěšnějším suchým bílým vínem z České republice v zahraničí. Pro révu je dobré, když neprší během jejího květu a také ve fázi zrání hroznu. V opačném případě máme větší tlak houbových chorob a hrozen se nám udržuje složitěji v dobrém zdravotním stavu, dodává vinař.



Vhodné počasí pro víno:

Teplota – neměla by klesat při nejteplejším měsíci pod 17 °C v průměru, nad 19 °C již vznikají kvalitní vína, v době kvetení by neměla klesat pod 15 °C. V zimě by potom neměla klesat pod –15 °C

Světlo – světlo a jeho intenzita má velký vliv na zakládání květenství v očkách zelených letorostů. Nedostatečně osvětlené keře révy vinné málo plodí.

Vodní srážky – optimální srážkový úhrn za rok činí v severních oblastech 600 – 800 mm. Je důležité také její rozložení v průběhu roku – zvýšený příjem vody je potřeba hlavně zjara před rašením oček, dále po odkvětu v době nasazování bobulí a dále před zaměkáním bobulí, kdy je potřeba rovnoměrný přísun vody potřebné k jejich nalévání.

Zdroj: VOC – Znojmo



Poroučíme větru a dešti?

Ani špatné počasí nemusí nutně znamenat, že vznikne špatné víno. Dnes už nemluvíme např. o špatném ročníku, jelikož díky moderním technologiím, dokáže zkušený vinař vytvořit i ze špatného roku víno průměrné či lepší kvality, ovšem výjimečně kvalitní vína se povedou pouze z vydařených ročníků, vysvětluje Antonín Chudoba, tajemník Sdružení VOC Znojmo (Vína originální certifikace). V praxi to znamená, že se jako spotřebitel nemusím bát koupit víno i z ročníků, které neměly zcela ideální podmínky. Automaticky to neznamená, že si koupím víno špatné nebo nekvalitní.



Navíc platí, že každá odrůda chce tak trošku něco jiného. Každý ročník má svého šampiona. Někdy je to Ryzlink rýnský, druhý rok zase Sauvignon. Je to skutečně různé. Na mně je, abych si dokázal vždy poradit. Správným pěstováním vinice umožním vždy hroznu dozrát do přívlastkové kategorie, pak jsem schopen vyrobit skvělé víno s potřebným výrazem, popisuje Miroslav Kovásc. Podle něj musí být vinař neustále ve střehu a starat se jen o tak velký vinohrad, se kterým dokáže „komunikovat“. Pak jsem možná schopen vyrobit víno v každém ročníku dobré, dodává.



Na druhé straně ani výtečné počasí nezaručí vinaři skvělé víno. Za vznikem opravdu kvalitního vína stojí mnoho faktorů. Dají se shrnout pod označení „terroir“. Jako jeho definici lze použít výrok významného francouzského vinaře Bruno Pratse, majitele Chateau Cos d’Estournel v St. Estéphe, Médoc: Terroir není jen půda. Je to vzájemné působení nekonečného množství faktorů na daném stanovišti. To také znamená, že ani kousek od sebe se nerodí úplně stejná vína. Navíc nikdy nelze zaručit, že réva bude mít naprosto identické podmínky pro svůj růst jako v předcházejících letech. I v tom je magie vinařství, nikdy dopředu na 100 % nevíte, co tento rok vznikne.



Terroir znamená:

Geologické podloží a hloubka půdy určité viniční polohy

Pedologické složení a chemické vlastnosti půdy (struktura půdy, obsah živin apod.)

Ráz okolní krajiny (blízkost významné vodní plochy či lesa) a nadmořská půda

Sklon a orientace ke světovým stranám

Mikroklima – vodní a tepelný režim, oslunění, teplotní a povětrnostní podmínky – nejdůležitější je teplota, jelikož réva vinná je teplomilná rostlina, např. v nejteplejším měsíci, červenec nebo srpen, by neměla klesnout pod 15 °C.

Přítomnost fauny a flóry na stanovišti

Vlastnosti a charakter odrůdy révy vinné

Počasí v daném ročníku

Zásady ošetřování révy vinné a hroznů

Způsob sklizně a zpracování hroznů

Osobnost vinohradníka a vinaře

Autor: Ludmila Hamplová

Zdroj: VOC Znojmo