Hospodářské noviny, 15.6.2011
U růžového vína platí, že čím jižněji se hrozny pěstují, tím je výsledek hutnější, plnější a s vyšším obsahem alkoholu. Naopak severnější oblasti, kam počítáme i Českou republiku, nabízejí spíš lehčí ovocný styl rosé.
eplé oblasti, jako jsou například jižní Francie, Španělsko, Chile, Argentina, Austrálie nebo i Kalifornie, tedy produkují velmi hutná, plná až subtilní růžová vína, což je způsobeno vysokými teplotami, při nichž se hrozny na vinicích doslova pečou. Díky této přezrálosti mají nízký obsah kyselin, které působí ve víně svěžím dojmem a tvoří jeho živost.
To ovšem neznamená, že bychom měli růžová vína z jihu nějak podceňovat - bývají jinak příjemně ovocná, jen je nutné k nim najít správného gastronomického "společníka". Dobře se hodí k jemné úpravě jehněčího, telecího, drůbeže nebo i tučnějších ryb na grilu.
Osvěžení ze severu
Zahrneme-li do severního pásma rosé vín Moravu, Německo, Rakousko nebo severnější části Francie, dostaneme většinou zcela odlišný charakter růžových vín. Rosé "severního typu" budou spíše lehká, příjemně ovocná a osvěžující, s živou a šťavnatou kyselinkou. Neměla by mít tak vysoký obsah alkoholu jako jejich jižní konkurenti, a pokud vás někdo začne přesvědčovat, že byl teplý rok, tudíž má rosé z Moravy 14,5 % alkoholu, tak rychle pryč od něj, je to jasná ukázka špatné práce ve vinici.
Dlužno ale dodat, že se naši vinaři v posledních letech hodně zlepšili a moravská růžová vína jsou rok od roku zajímavější a i paleta použitých odrůd pestřejší. Tradičními odrůdami pro růžová vína jsou Zweigeltrebe, Pinot Noir nebo Svatovavřinecké, ale v současné době se najdou i pěkné Frankovky, Cabernety Moravia, někde dokonce i Merlot. Tato růžová vína lze ještě rozdělit do dvou kategorií. Setkat se lze se suchými variantami svěžích šťavnatých rosé, která se dobře hodí k letním salátům či drůbeži. Kategorie s vyšším obsahem zbytkového cukru může zase doprovázet dezerty, ovocné saláty nebo i pikantnější asijskou kuchyni.
Jak na věc
Ačkoliv jsou v růžových vínech z jihu a ze severu rozdíly, na celém světě vznikají stejně. Sbírají se modré hrozny různých odrůd, ty se pak odstopkují, pomelou a před lisováním se ponechají několik hodin macerovat. Kdyby se sebrané modré hrozny rovnou lisovaly, tekla by téměř čirá tekutina, protože barvivo je obsaženo pouze ve slupkách hroznů, z nichž se uvolňuje postupně. Při procesu macerace se nejsnáze uvolňují aromatické látky a nejhůře právě barvivo a tříslovina. Vinař proto musí pečlivě volit délku macerace, aby víno mělo pěknou barvu a nebylo příliš převoněné.
Autor: Aleš Pokorný
Mutace: IN
Vinařské novinky do schránky