Hospodářské noviny
Na vinicích v Čechách a na Moravě se, s větší či menší úspěšností, pěstují spousty světoznámých a široce rozšířených odrůd révy vinné. Setkat se ale můžete i s několika, které jsou unikátní pro naši zemi. Jde o odrůdy, jež vznikly v některé z našich šlechtitelských stanic, často se specifickými záměry a přizpůsobeny pro klimatické podmínky Čech a Moravy. Velké oblibě, možná i pro jméno evokující vzpomínky vinných turistů na návštěvu jedné z nejkrásnějších částí vinorodé Moravy, se těší Pálava. Ta byla v letech 2007 – 2010 suverénně nejčastěji vysazovanou odrůdou v našich vinicích s 87,77 ha, dnes již pokrývá téměř 230 ha. Vyšlechtil ji Josef Veverka ve šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích jako křížence odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Pálava dobře dozrává i plodí. Často se setkáte s vysokými přívlastky, víny s vyšším zbytkovým cukrem nebo víny velmi aromatickými, kořenitými, připomínajícími muškátové tóny, vanilku, sladké žluté ovoce. Pan Veverka se podílel společně s Františkem Zatloukalem i na mrazu odolávající aromatické odrůdě Aurelius, charakterem podobné Ryzlinku rýnskému, ale dříve dozrávající a intenzivněji kořenité.
Temný a kořenitý Cabernet Moravia
Jméno jasně připomínající původ i styl vína nese Cabernet Moravia. Otcem této odrůdy je Lubomír Glos z Moravské Nové Vsi, který ji získal křížením Cabernetu Franc a Zweigeltrebe. Dnes odrůdu najdete na 198,5 ha vinic. V posledních letech se konečně daří získávat vína plně prezentující její potenciál, odrůda totiž vyžaduje kvalitní teplé polohy i pečlivé práce na vinici (například redukce počtu hroznů), jinak jsou výsledky poměrně nezajímavé. Špičkové Cabernety Moravia jsou naopak vína temná, s vůní tmavého ovoce připomínající rybíz či borůvku, kořenitá, s jemnějšími tříslovinami.
Muškát moravský pochází ze šlechtitelské stanice Polešovice a jeho autorem je Václav Křivánek. Odrůda vznikla spojením Muškátu Ottonel a Prachtraube, odtud též její synonymní označení MOPR. Snahou bylo vytvořit muškátovou odrůdu ideální pro naše vinice. Dnes je vůbec nejrozšířenější nově vyšlechtěnou odrůdou v Česku. Výsledná vína nabízejí svěží květinovo-muškátový projev. Odrůda André, pojmenovaná na počest Ch. K. Andrého, zakladatele spolku na podporu šlechtění ovoce a révy v Brně, vznikla spojením Frankovky a Svatovavřineckého ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích. Vyžaduje teplé oblasti a pozdější sklizně. Klade vyšší nároky na konzumenta: mladá vína se mohou sice projevovat výraznou tmavě ovocnou aromatickou vůní až do lesního ovoce, ale kvůli kyselinám a tříslovinám zároveň poměrně tvrdě až hrubě v chuti, a je nutné počkat do lahvové zralosti.
Zajímavou odrůdou je též Neronet, vyšlechtěný profesorem Vilémem Krausem jako tzv.barvířka. Neronet, víno poměrně neutrální ve vůni i chuti, byl původně určen k dobarvování vín z jiných odrůd, ale lze se stále častěji setkat i s jednoodrůdovou variantou. Nově vyšlechtěných odrůd v ČR stále přibývá, vznikají druhy odolné proti mrazu či plísním. Na vinětách si přečtete názvy jako Agni, Laurot, Rubinet, Ariana či Fratava. Pro milovníky nových zážitků může jít o zajímavé osvěžení od záplavy Chardonnay a Cabernetu Sauvignon, kterých jsou plné regály.
(JAN ČEŘOVSKÝ)
Zdroj: Hospodářské noviny
Datum vydání: 5.10.2011
Odkaz: http://www.hn.iHNed.cz/
Vinařské novinky do schránky