Vinař Garčic: Důležitá je poctivá práce ve vinohradě

Osmačtyřicetiletý Jan Garčic společně se svou ženou, devatenáctiletým synem Honzou a patnáctiletou dcerou Hankou vede rodinný vinařský podnik v Pavlově od roku 2004. Ve Vinařství Garčic zpracovávají hrozny z vlastních dvouhektarových vinic a další nakupují od osvědčených dodavatelů. „Vyrábíme jakostní přívlastková vína od kabinetních až po výběry z bobulí," přibližuje.Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?



Moji rodiče i prarodiče měli vinohrad. Neměli však sklep, proto hrozny vždy prodávali. Proto mi nebyla práce ve vinici cizí. Oženil jsem se a přestěhoval do malebné vinařské obce Pavlov. Rodiče mé manželky obdělávali vinohrady a vyráběli víno v historickém sklepě pod Pálavou. Pomáhali jsme jim nejenom ve vinohradě, ale i při výrobě vína ve sklepě. V roce 2004 jsme založili vinařství Garčic, které navázalo na padesátiletou tradici výroby vína manželčiných rodičů Chramostových.



V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?



Naše vinohrady leží na svazích Pálavy, snažíme se plně využít jejich potenciál. Důležitá je poctivá práce ve vinohradě, rychlé a šetrné zpracování hroznů, odkalení moštů, pravidelné kontrolování průběhu kvašení, školení vína a zrání vína. Přesto všechno je však víno stále živý produkt ovlivňovaný přírodou.



Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?



Vypěstovat co nejkvalitnější hrozny a z těch vyrobit co nejlepší víno.



Kolik vína denně obvykle vypijete?



Denně vypiji dvě až čtyři deci dle doporučení lékařů. Víno má pozitivní vliv na duševní i tělesný stav celého organizmu a na cévy vyživující srdeční sval, které svým rozšířením umožňují lepší prokrvení a výživu srdce. Samozřejmě v době vinobraní a při degustacích vypiji vína více.



Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?



Krásných chvílí nad vínem je mnoho. Je to vždy s přáteli a zákazníky nad otevřenou lahví dobrého vína. Nejhorší chvíle byla, když o vinobraní v průběhu lisování v sobotu v pozdních večerních hodinách vypadl hlavní jistič přívodu elektrického proudu a nešel za žádnou cenu nahodit. Plný lis rmutu, plný sklep plynu z kvasících nádob, zastavené chlazení a všude tma.



Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?



Každé ocenění na jakékoliv výstavě potěší. Vždy to zahřeje na srdíčku. Největší ocenění však je, když naše víno chutná našim přátelům a zákazníkům a ti se k nám opětovně vrací. Je to zadostiučinění za celoroční práci vinaře ve vinici a ve sklepě.



Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných o­drůd?



Naši předkové vyráběli víno v podstatě ručně. Ke kvašení a skladování vína používali dřevěné sudy, některé až šedesát let staré. K tomu, abychom zachovali odrůdovost, čistotu, ovocitost a svěžest v našich vínech, pořídili jsme nová technologická zařízení jak na zpracování hroznů, tak na výrobu vína. A vyplatilo se. Co se týká odrůdové skladby, jsme zastánci spíše klasických moravských odrůd. Pilířem našeho sortimentu je Ryzlink vlašský a Pálava. Na doplnění sortimentu se nebráníme vyzkoušet nějakou novou odrůdu. To je však víno vždy z nakupovaných hroznů.



Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?



Konkurentů, kterých si vážíme, je víc. Nejvíce ale Jirky Iliase, který je náš kamarád a který nám velmi pomohl svými radami v našich začátcích. A v případě potřeby nám pomáhá či radí i dnes. Je pro nás vzorem a učitelem.



Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?



Syn Honza přišel již ve třinácti letech s tím, že chce být vinařem. Vystudoval úspěšně Střední vinařskou školu ve Valticích. Dnes je mu devatenáct let. V našem vinařství se stal silným impulsem v jeho rozvoji. V budoucnu chce podnikat a rozvíjet vinařství ještě ve větším rozsahu, než je tomu nyní. Patnáctiletá dcera Hanka zatím ještě není rozhodnutá, jakou profesní cestu si zvolí. Při sezónních pracích se snaží pomáhat.

Zdroj: breclavsky.denik.cz