Povolení na novou výsadbu získalo 184 pěstitelů vína

Po vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly velké nové plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od letošního roku se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o procento. Po dvojím prodloužení využili vinaři všech 178 hektarů. "Zajímavostí je, že nejmenší požadovaná plocha činila 226 m2 a největší 109.004 m2," sdělilo ministerstvo.

Ke konci loňského roku se vinná réva v ČR pěstovala na 17.673 hektarech. Na konci letošního roku by to mohlo být více. "Je však nutné brát v potaz, že k opětovným výsadbám vinic také patří klučení vinice, čímž dochází ke snižování osázených ploch vinicí. Výsledek by mohl být kolem 17.800 ha," řekl již dříve vedoucí oddělení registru vinic Ústředního zkušebního a kontrolního ústavu zemědělského Rostislav Gruna. V ČR bylo na konci loňského roku evidováno 18.304 pěstitelů vinné révy.

Loni se nově nejčastěji sázely odrůdy Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Pálava a Chardonnay. Podle Gruny by mohl být letošní trend podobný. Na jižní Moravě jsou již hotové tzv. zelené práce, pěstitelům však chyběli sezónní pracovníci. Krátkodobě totiž potřebují navýšit počty svých zaměstnanců až na pětinásobek. "S počtem zaměstnanců se docela potýkáme, práce ve vinohradu je totiž náročnější než třeba sklizeň ovoce," řekl ředitel vinařství Habánské sklepy ve Velkých Bílovicích Josef Svoboda.

Ten letos očekává v místech, kde nezpůsobily škody jarní mrazíky, nadprůměrnou úrodu. "Začátek sklizně ranějších odrůd, například Müller Thurgau, by mohl přijít někdy před polovinou září," odhadl Svoboda.

Vinařům a ovocnářům úrodu letos poškodily právě dubnové mrazy, vinaři předpokládají ztrátu na tržbách až 1,4 miliardy korun, zatímco ovocnáři 400 milionů korun."

Zdroj: