O. Brzobohatý Gregor: Červené víno se pije lépe, když je k tomu někdo další

Ambasadorem moravských a českých vín jste už čtvrtým rokem. Čím Vás tato zkušenost obohatila?

Na Moravácích je hezké, že si přírody opravdu váží. Víno je produkt přírody a tím pádem se o ni musí také starat. Mohl jsem se znova dostat do společnosti vinařů, kteří to s přírodou myslí opravdu velmi hezky a jejich péče o víno a obecně  přístup k vinařské profesi je úžasný. Jsem rád, že jsem si mezi nimi mohl udělat pár dalších přátel.

Jakou odrůdu červeného vína máte nejraději?

Když jsme natáčeli aktuální spot, bylo ještě léto a já si dával červené. Abych se dostal ještě víc do role, ochutnal jsem skvělou Rulandu (Rulandské modré). A právě ta mi z červených vín chutná nejvíce. Velmi rád mám také Vavřinec (Svatovavřinecké), když je dobrý. Ale skvělá může být například i Frankovka další odrůdy, kterým dají vinaři péči. Červené si nejraději a nejčastěji dávám na podzim a v zimě k nějakému hovězímu nebo zvěřině.

Otevřete si víno raději sám doma nebo s někým?

Myslím, že víno samo o sobě je takový partner, ale tohle můžeme slýchat i od alkoholiků v léčebně :-). Ale spíš jde o to, že si člověk může udělat hezkou chvíli, i když si víno otevře sám a přemýšlí, čte si knížku nebo medituje nad něčím, rozmýšlí o životě nebo něco píše. Ale podle mě se červené víno pije lépe, když je k tomu někdo další, nejlépe někdo blízký. Víno pak dostává další dimenze. A ono víno má podle mě nádhernou vlastnost – spojovat lidi, propojovat je a dá se u něj krásné komunikovat o všem možném. Víno sebou nese přátelskou diskuzi, filosofii nad věcmi podstatnými, ale i nepodstatnými. Takže víno má obrovskou moc a kouzlo.

Máte nějaký oblíbený recept, který obsahuje víno?

Dělám zapečené maso na víně a na jalovci. Většinou ze zvěřiny a k tomu červené víno. Nechávám to společně péct. Přidávám tam bobkový list, jalovec, nové koření, cibulku, ta nasákne víno a je to fantastické. A pak samozřejmě přidám hovězí vývar a to je pak vynikající.

Takže vaříte rád?

Velice rád.  A nemám vyhraněnou kuchyni, mě totiž prostě obecně baví vařit celkově. Moc rád griluju, je to pro mě takový rituál naložení masa správně a dobře, vybrat vhodné bylinky, sůl a koření. Mám to jako takovou seberealizaci umění. Jelikož  já si kuchaře velice považuji, protože pro mě to jsou takoví jakoby skladatelé, krásně dokáží propojit chutě. Pak je to úžasné, když jíte jídlo, do kterého někdo dal lásku, osobní zkušenost, profesionalitu. To je jako kdybyste slyšeli symfonii.