Nesuďte knihu podle obalu, říká se. Soudíme. Nesuďte víno podle etikety, doporučuje se. Soudíme. Protože líbivá etiketa má mocné kouzlo. Našim chuťovým pohárkům dokáže napovědět, že právě tohle víno obohatí naše smysly. Etiketa. Kde vznikl tenhle silný a účinný marketingový prostředek?
Etiketa z hrobky
Jedna z prvních etiket na víně byla objevena v Egyptě. V Tutanchamonově hrobce v Údolí králů bylo odhaleno několik lahví s nápisy, o jaké víno se jedná, odkud pochází, a dokonce i se jménem konkrétního vinaře. V Evropě se s etiketami začalo podstatně jednodušeji. Malé identifikační kusy pergamenu svázané šňůrkou kolem hrdla lahve. Vývoj pokračoval v duchu rytectví, přímo do cínových nádob se vyrýval původ vína. Po vzniku litografie se vínné štítky objevily ve velkém.
Československá hrdost
Počátkem 20. století si vinaři začali uvědomovat, že jejich propagace může být důležitá a reklama skrze etiketu potřebná. Na etiketách z prvorepublikové doby se tak ve značném rozsahu vyskytuje zlacení, propracovaná ražba, barevnost. Působí tak spíše jako cenné listy, bankovky.
V poválečné době znárodňování, se na etiketách začal objevovat nápis „pod národní správou“, v případě že na vinařskou firmu byla uvalována tzv. národní správa. V sedmdesátých letech nastoupila strohost socialistického realismu. Nová generace výtvarníků nastolila řád ovlivněný velkou oblibou geometrie a schematizace. Ke geometrii na etiketu napevno přibyla i státní maloobchodní cena. Stát určil cenu a státní prodejny ji dodržovaly. Mezi známé tehdejší značky patřily Pražský výběr, Bzenecká lipka či dezertní vína Dukát, Carmen, Torero.
Styl současnosti
Ve světě se pořádají různé soutěže zaměřené právě na design etiket. Jednu z nich před pár lety vyhrál i český designér vinných etiket Vladimír Raška. Jeho vítězná etiketa byla ručně psaná a inspirací jí byly milostné dopisy datované před první světovou válkou.
V současné době mají etikety styl daný vinařstvím. Mohou jít cestou tradičního konceptu, nádechu historie. Nebo opačným směrem moderního minimalistického designu, barevné svobody, ale i lehkého futurismu. Případně propojit tyto dva světy vlastní kreativitou. Nesmíme ale zapomínat na to, co je prvotním smyslem etikety. Informovat. Umělecké ztvárnění a informační hodnota etikety by tak měly být v rovnováze.
Čeští a moravští vinaři se nebojí s etiketami pracovat a rádi pro svá vína využívají zvláštní a moderní etikety. Kromě širokého spektra různorodých grafických a barevných zpracování pro potěchu oka někteří vinaři zapojují také ostatní smysly. Takovou smyslovou zvláštností je kupříkladu přidání vonného testeru, který je implementovaný do etikety a při přetření prstem dopřává možnost vyzkoušet, jak dané víno voní.
I přes stále častější moderní pojetí etiket jako charakteristického poznávacího znamení vinaře, lidé nepřestávají důvěřovat ani tradičním etiketám s rustikálními motivy.
Typický konzument preferuje etikety se světlým podkladem, ne příliš barevnou ilustrací a čitelným písmem v elegantním provedení, ze kterých lze usuzovat na kvalitu vína.
Odrůda v průzkumech předčí vazbu na konkrétní vinařství. Cena může předčit sílu informací na etiketě podle toho, pro jakou událost je víno určeno. Například u dárkového vína cena ustupuje, prim přebírá kvalita a přesvědčivý design. Výsledný vliv a úspěch při prodeji vína jsou, samozřejmě vedle vína samotného, vždy tvořeny komplexně, souhrou všech prvků na etiketě, stejně jako balení či typu lahve.
Pravda je, že hlavní snaha, tedy zaujmout obalem spotřebitele, platí pro všechny druhy etiket. A poté logicky přichází cíl zaujmout a nadchnout vínem. Obojí vinaři z Moravy a z Čech umějí.
Vinařské novinky do schránky