Odrůdy netradičních jmen – Kerner, Solaris nebo Cabernet Blanc?

Bezmála 1400 odrůd

Podívejme se na problematiku odrůd nejprve trochu zeširoka. V knize od Jancis Robinsonové Wine Grapes (2012), která je nejaktuálnější a nejobsáhlejší publikací o odrůdách révy vinné na trhu (obsahuje mimo jiné i všechny dosavadní DNA analýzy odrůd), se mluví o 1 368 odrůdách, které jsou zpracovávány komerčně. O většinu světové produkce (kolem 90 %) se ale stará jen asi 50 z nich. Ty nejznámější jsou Cabernet Sauvignon a Merlot, Tempranillo a Pinot Noir nebo Chardonnay, Sauvignon Blanc či Riesling. Tyto odrůdy se většinou vyvíjely velmi dlouhou dobu přirozeným křížením nebo mutacemi na evropsko-asijském kontinentu a jsou z druhu Vitis vinifera. 

Další druhy révy se rozšiřovaly na americkém nebo asijském kontinentu a díky tomu jsou malinko jiné. Nejsou použitelné na výrobu kvalitního vína, ale mají vlastnosti, které evropská réva nemá. A to především vyšší odolnost neboli rezistenci vůči nemocem (padlí, plíseň, hniloba), parazitům (mšička révokaz) nebo mrazu a suchu, dokonce i proti přesolení půdy! 

Bohatý rozvoj po katastrofě

V 19. století postihlo Evropu hned několik vinařských katastrof, které Vitis vinifera téměř vyhladily. Výsledkem byl nový obor, který studoval jednotlivé rody Vitis. Jejich křížením se snažil získat odolnější rostliny s chuťovými vlastnostmi takzvané ušlechtilé révy Vitis vinifera a rezistencí ostatních druhů. Šlechtitelské stanice se dodnes zabývají udržováním již známých odrůd, ale stále pokračují ve šlechtění těch nových, které mají logické označení „novošlechtěnci“. Cílem bylo a je i dnes stvořit odrůdy, které mají specifické a lepší chuťové vlastnosti než jejich rodiče, a přitom ulehčit jejich pěstování. Tedy aby odrůdy byly méně náročné na půdní a klimatické podmínky, lépe odolávaly suchu, uměly si lépe poradit s houbovými onemocněními, prostě aby takříkajíc za méně práce bylo více muziky. Některé z nových křížení nazýváme PIWI neboli interspecifické odrůdy, kdy šlechtitel mezi sebou zkříží dva nebo více různých druhů révy.  

Šlechtění na Moravě

Šlechtění se výrazně věnujeme u nás a na Slovensku, ale také v Německu, odkud pocházejí odrůdy jako Solaris, Hibernal a Johanniter, které se používají pro výsadbu i v místech, kde by jiné odrůdy nedozrávaly, tj. v Polsku, v Anglii nebo v Dánsku. Našimi nejznámějšími novošlechtěnci jsou například Müller Thurgau nebo Muškát moravský, které již u nás zcela zakořenily. O tom, že jsou novošlechtěné, už ani neuvažujeme. Z nových křížení je pak jednou z nejúspěšnějších odrůd Pálava (Müller Thurgau a Tramín červený).

Do Státní odrůdové knihy, ve které jsou uvedeny všechny odrůdy, ze kterých se smí vyrábět jakostní víno, přibývají stále nové. V roce 2015 to byla například odrůda Mery a Svojsen, v roce 2014 Medea, v roce 2013 Tristar a Cabernet Cortis, v roce 2012 Vesna a další. Otázka je, zda si najdou svého konzumenta a výrazněji se rozšíří, jak se to podařilo například mimořádně úspěšné Pálavě. Jisté však je, že se s novými názvy odrůd budeme na vinětách setkávat i v budoucnu.