Víno jako lék

Medicína nejen pro srdce a plíce

Víno obsahuje přibližně šest set složek, které v různé míře ovlivňují naše tělo. Při účinku na zdraví tedy nejde jen o samotný alkohol, ale i o obsah a vzájemný poměr podpůrných látek, které jsou dané odrůdou, půdními a klimatickými podmínkami a také zvolenou výrobní technologií. „Víno v malém množství je zdraví nesmírně prospěšné. Infarktů je o 40 až 60 % méně, mozkových mrtvic je skoro polovina, cukrovky je také až o 60 % méně,“ sděluje prof. MUDr. Milan Šamánek DrSc., FESC, FCMA. „To, co uvádím, je potvrzeno vědeckými instituty na celém světě,“ dodává profesor.

Víno má výrazné antioxidační účinky, některé působí také protinádorově a významně ovlivňují obsah cholesterolu v krvi, čímž působí preventivně proti kardiovaskulárním nemocem, hlavně infarktu. Nemoci srdce jsou přitom u nás stále nejčastější příčinou úmrtí. Tento nápoj obsahuje také minerální látky (zabraňují řídnutí kostí) a poměrně velké množství vitaminů, především skupiny B. Ty napomáhají srdeční činnosti, podporují činnost rohovky a sítnice, zvyšují imunitu, mají význam při tvorbě hemoglobinu a v neposlední řadě také omezují únavu a napomáhají léčbě depresí. Unikátní kombinace prospěšných látek tak dělá z vína dokonalý zdravotní koktejl, který hravě vydá za náruče ne vždy nejlevnějších a nejúčinnějších doplňků stravy.

Pití vína jde ruku v ruce s posezením u dobrého jídla. U vína se více povídá, lépe zpívá a v konečném důsledku méně konzumuje alkohol než třeba u piva či destilátů. U vína nás také mnohem více zajímá, co pijeme, jinými slovy upřednostňujeme kvalitu před kvantitou. Se sklenkou vína relaxujeme a dopřáváme si pohodu a klid, což je další podstatný bonus.

„Víno je věc podivuhodně vyhovující člověku jak zdravému, tak nemocnému, budiž však podáváno ve správné míře podle tělesné stavby jednotlivce.“ Hippokrates

Víno se již dříve využívalo prakticky ve všech podobách a k celé řadě různých účelů – proti nachlazení, k tišení bolesti nebo jako dezinfekční prostředek. Z hroznové šťávy se připravovaly masti, listy révy zase pomáhaly zastavit krvácení a léčit hemoroidy, sušené hrozny (rozinky) se staly dobrým lékem na odstranění zácpy a nechutenství. Hippokrates během své lékařské praxe aplikoval velmi často víno jako diuretikum a také ke snížení tělesné teploty.

Zdravotní přínosy pití vína ale nejsou omluvenkou pro velké večírky a těžká rána. Tím si naopak spíš ublížíme, jelikož organismu pak dá zabrat, aby se z kocoviny dostal. Pokud chcete tělu konzumací vína prospět, je ideální držet se hranice 1,5 až 2 dl vína denně u žen, u mužů je přijatelný až dvojnásobek. Teď se možná ženy cítí ukřivděny, ale tato hranice odpovídá tělesné konstituci a toleranci organismu vůči alkoholu.

Jaké víno? Bílé, růžové nebo červené? No přece to moravské, které nám chutná!