Bio víno

Réva vinná patří k rostlinám, které jsou velmi náchylné k nejrůznějším chorobám. Proto byly pro jejich ochranu vyvinuty chemické ochranné prostředky, které se vesměs aplikují formou postřiků. Získat tedy označení bio není pro vinaře nic jednoduchého.

Příroda, pokud není lidmi znásilňována, si však vesměs dokáže poradit sama. A když se jí citlivě pomůže, dokáže i réva vinná bez úhony přežít. Tou pomocí však nemusí být jen chemie. V podstatě každá choroba či nepřítel má v přírodě své protilátky či predátory. Jde o to, jak narušenou rovnováhu upravit a nenapáchat ještě víc škody.

Při jedné z cest po Kalifornii jsem navštívil i vinaře 'biopionýra', který si na svou vinici nad městem Monterey nechal přivézt statisíce slunéček, aby sežrala přemnožené mšice. On i slunéčka měli smůlu, protože sousední vinaři nasadili k postřiku letadla, a ta jaksi nerespektovala hranice pozemků. Slunéčka nepřežila, mšice ano.

Nejde však pouze o postřiky, ale i případné hnojení. Chemikálie zahubily na polích většinu prospěšného mikroživota. Návrat přirozených hnojiv půdě a následně i révě vinné jenom prospěje.

Takřka k dokonalosti vše přivedli v chilském vinařství Cono Sur. Na vinicích zde mají husy, které 'horem' požírají plevel a škůdce a 'dolem' vinici hnojí. Dokonce i vylisované slupky a semínka z hroznů máčejí ve vodě a tou potom zalévají vinice a vracejí jim potřebné minerály. Chilané však mají výhodu. Tamní klimatické podmínky jsou natolik příznivé, že vinohrady prakticky nemusejí chemicky ošetřovat. Jsou také jedny z mála na světě, které nepostihla světová katastrofa v podobě révokaza.


Zhoubná mšička

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byly v Evropě takřka úplně zlikvidovány vinice. Z Ameriky se do Evropy dostal malý brouček - mšička révová neboli révokaz. Proti mikroskopickému škůdci, poškozujícímu kořenové systémy, nebyla obrana. Teprve když šlechtitelé objevili, že réva vinná (Vitis vinifera) může přežít jenom na podnožích z amerických rév (např. Vitis labrusca), bylo evropské vinařství zachráněno a postupně obnoveno. Od té doby však také začalo ve vinicích masové nasazení chemie.

Pro to, aby mohlo být víno zařazeno do kategorie bio, ovšem nestačí jen vyloučit chemické hnojení a postřiky, ale chemické preparáty musejí zmizet i v procesu vlastní přípravy vína. Absolutně bez chemie se to ovšem neobejde, protože víno se musí mimo jiné alespoň minimálně stabilizovat přípravky na bázi síry. Vše je ale předem jasně dáno, a pouze když vinař splní a dodržuje všechny předepsané parametry, může svůj produkt označit přívlastkem bio.

V dnešní ochutnávce přinášíme vzorky z Vinselektu Michlovský. Docent Miloš Michlovský je totiž nejenom známým šlechtitelem nových, chorobám odolnějších odrůd, ale umí i ochránit a hnojit vinice bez nasazení chemie a udělat kvalitní biovíno. n


libor.sevcik@economia.cz


Ochutnávka

Obě dnes ochutnávaná vína jsou nejenom produktem ekologického zemědělství v biokvalitě, ale zároveň jde i o nové odrůdy vyšlechtěné ve Vinselektu Michlovský. Vína jsou připravená metodou sur lie a jsou nefiltrovaná.


Malverina 2005


Jakostní víno odrůdové


Vinařská obec: Břeclav

Trať: Prostřední čtvrtky

Charakteristika: příjemná vůně vyzrálého ovoce s jemnými vanilkovými podtóny. V plné chuti je výrazná kořenitost, extraktivnost a tropické ovoce.

Cena: 145 Kč bez DPH


Laurot 2004

Jakostní víno odrůdové

Vinařská obec: Břeclav

Trať: Prostřední čtvrtky

Charakteristika: ve vůni i v chuti najdeme tóny vyzrálých višní, černých třešní a švestek, které v chuti přecházejí až do švestkových povidel, podtrženy jemnými tříslovinami. Je to víno dobře strukturované, které je vynikajícím nápojem ke zvěřině či paštikám.

Cena: 175 Kč bez DPH

Výrobce obou vzorků: Vinselekt Michlovský, Rakvice

www.michlovsky.com