Víno je plné slunce a zdraví

První historické zmínky o výrobě a pití vína jsou dochovány již ve starých hebrejských nápisech a čitelné kresby se nacházejí v nejstarších egyptských vykopávkách z doby před více než pěti tisíci lety př. n. l., kdy dobytá Galie dala Římanům podněty k založení vinic. Tisíciletou tradici mají i slavná vína z okolí Loiry a Rhôny. V knihách Danteho a Shakespeara se dočítáme o uznání, jakého se v té době dostávalo tekutému slunci vínu. Ale nejstarší důkazy o existenci vína jsou z Číny a pocházejí již z období sedm tisíc let před Kristem.

V našich zemích se ušlechtilé odrůdy vína pěstovaly již za panovníka Velkomoravské říše Svatopluka z rodu Mojmírovců (870-894), který pěstování vína proslavil nejenom v zemi, ale i ve světě. Největšího rozmachu v Čechách zaznamenalo vinohradnictví za panování Karla IV., který ve svém ustanovení v roce 1358 nařídil vysazování vinné révy v okolí Prahy a Mělníka. Ve vinařské tradici pak pokračovali naši vinaři zejména na jižní Moravě, kde počátky pěstování vinné révy sahají k římským legiím a středověku - to když se domácí vína začala objevovat na královských stolech, odkud vytlačila pití medoviny...

Pijme rozumně

I dnes je řada rozumných argumentů, proč v omezené míře víno pít. Stále totiž přibývá informací o tom, že střídmé pití vína má pozitivní vliv na naše zdraví. 'Neznám ušlechtilejší lidskou aktivitu, než je pěstování vinné révy,' prohlásil v 17. století francouzský osvícenský básník, dramatik a encyklopedista Aronet-Voltaire a podle vinařů měl jistě pravdu. Samotný zrod vinné révy má každoroční neměnnou reprízu, pokaždé závislou na klimatických podmínkách, výhodné poloze vinohradu, složení půdy, druhu révy i starostlivosti vinaře. Vše shrnuto se pak odráží na kvalitě a 'osobním průkazu' vyzrálosti vína, které vzniká, jak známo, fermentací čerstvých vinných hroznů. Každá sklenka vína obsahuje až 200 různých fenolických látek, z nichž mnohé působí jako biologické antioxidanty zpomalující v lidských buňkách oxidační procesy. Ty mohou nepříznivě ovlivňovat lidský organismus a stojí u zrodu celé řady civilizačních chorob, rakovinu nevyjímaje.

Pro radost i pro zdraví

Podle odborníků příznivě na lidský organismus působí především flavonoidní přirozená součást vína - resveratrol. Ve dvou decilitrech je ho asi 600 mikrogramů. Tato dávka by svým účinkem mohla potlačit příčiny vzniku koronárních onemocnění, má efekt protirakovinový a v neposlední radě i pozitivní účinky při léčbě Alzheimerovy choroby. Podle posledních výzkumů také zpomaluje proces onemocnění BHP, tedy nezhoubného zvětšení prostaty. Další důležitá látka obsažená ve víně je kvercetin, který má dvojí účinek: v boji s aterosklerózou a s rakovinou žaludku a tlustého střeva. Proto na otázku, zda je pití vína zdraví prospěšné, můžeme odpovědět v souvislosti s jeho mírnou konzumací jednoznačně kladně. Podle gastronomů je ochranný účinek ještě zvýrazněn, pokud vínem zapíjíme jídlo. Podle výzkumné autorizované laboratoře na Moravě má zvýšený a přirozený resveratrol podíl na tzv. francouzském paradoxu, to je velmi nízkém počtu srdečních onemocnění v těch zemích, kde se pije více vína a příliš nedbá na životosprávu.

Česká kardiologická společnost se již léta zabývá programem, který zkoumá vliv pití alkoholu na rozvoj kardiovaskulárních chorob. Podle kardiocentra FN v Praze-Motole jde o výjimečné studie pod vedením prof. MUDr. Milana Šamánka, DrSc., při kterých vzorek padesáti zdravých mužů ve věku kolem čtyřiceti let denně pil 3,5 dcl vína v jednorázových dávkách. Po měsíční aplikaci se 'pacientům' významně statisticky zvýšil v krvi tzv. hodný cholesterol o 3 % a zrychlila se jeho esterifikace, což je příznivý faktor, který ochraňuje organismus proti arterioskleróze. Současně se snížila hladina fibrinogenu, který podstatně zmenšuje nebezpečí infarktu.

Odborníci také zjistili, že lidé, kteří v malé míře popíjejí víno, nemívají problémy s nadváhou. Vědci to vysvětlují tím, že tito lidé většinou volí celkově zdravější životní styl, a pak také nízkým obsahem kalorií ve víně, které se místo ukládání ve formě tuku mají tendenci okamžitě spalovat. Alkohol usnadňuje trávení tuků a dalších látek nerozpustných ve vodě. Mírná konzumace vína je proto podle některých dietologů vhodná i při dietě. Víno přináší organismu mnoho zdraví prospěšných látek a alkohol je dobrým zdrojem energie. Při výběru je lépe upřednostnit vína s nižším obsahem alkoholu. Nadměrným přísunem alkoholu se do těla dostává velké množství energie, kterou by jinak získalo spalováním přebytečného tuku.

Kde víno kupovat?

Lidem, kteří se nepovažují za znalce, doporučují odborníci vybírat víno přímo u pěstitele nebo ve vinotéce, kde se lze poradit. Tam se dozvíme vše, co nás o vínu zajímá, a často před nákupem můžeme víno také ochutnat. Někteří vinaři snoubí degustaci svých výrobků s vhodným jídlem a nabízí svoje informační katalogy. O výběru vína také hodně prozradí etiketa na lahvi. Neočekávejme však, že ve vinotéce se dá pořídit víno levněji než v supermarketu. I když i tam se dají koupit výjimečná a kvalitní vína.

A jak víno pít? Raději méně a s rozvahou a zásadně nikdy nalačno. Jen tak si budeme jisti, že nesklouzneme do extrému: pijáci totiž podle statistiky umírají až sedmkrát častěji na cirhózu jater, karcinomy v ústech a v hltanu. A až o 30 % více trpí rakovinou prsu než abstinenti.

Jak se pije ve světě

Francouzi vypijí v průměru včetně nemluvňat 70 litrů vína ročně, v Itálii a Portugalsku to je asi 60 litrů, v Rakousku a Maďarsku 30 litrů. V Česku jen 6 litrů a ještě méně to je ve Skotsku, Norsku a Finsku.


Jiří Müler