Víno je i lék

Víno má významné preventivní účinky v oblasti vzniku kardiovaskulárních chorob, snižuje obsah škodlivého LDL cholesterolu v krvi a působí proti ischemické chorobě srdeční i jako antioxidant. Poslední studie ukazují, že víno z českých a moravských vinic má stejné účinky jako třeba z těch francouzských.



O příznivém působení vína na lidský organismus věděli již staří Řekové i Egypťané. První lékařská škola na světě, která oficiálně doporučovala používat víno k léčení různých neduhů, vznikla na řeckém ostrově Kos. Víno se využívalo prakticky ve všech podobách a k celé řadě různých účelů - proti nachlazení, k tišení bolesti nebo jako dezinfekční prostředek. Z hroznové šťávy se připravovaly masti, listy révy zas pomáhaly zastavit krvácení a léčit hemeroidy, sušené hrozny (rozinky) se staly dobrým lékem na odstranění zácpy a nechutenství. Během své lékařské praxe víno hojně aplikoval například nejslavnější starověký lékař Hippokratés (jako diuretikum a na snížení tělesné teploty) a později v 16. století i Paracelsus, další významná osobnost dějin medicíny. Odkazy o léčivých účincích vína lze dohledat také v bibli, ostatně symbolické spojení mezi vínem a krví přetrvává v křesťanství dodnes. V průběhu 18. století bylo víno dokonce bezpečnějším nápojem než voda, to díky obsahu alkoholu a kyselin, které potlačují výskyt bakterií.



Účinná ochrana pro srdce i plíce



Víno obsahuje přibližně šest set složek ovlivňujících lidské smysly a organismus. Pozitivní vliv na člověka má (samozřejmě v malém množství) nejen samotný alkohol, ale také druhotné produkty alkoholového kvašení. Jejich obsah a vzájemný poměr je dán odrůdou, půdními a klimatickými podmínkami a také zvolenou výrobní technologií. Co se týče účinků na lidské zdraví, ze všech látek obsažených ve víně jsou nejdůležitější látky fenolické. Většina z nich má výrazné antioxidační účinky a některé působí také protinádorově a ovlivňují obsah cholesterolu v krvi. Přestože fenoly se vyskytují v celé řadě dalších potravin, zejména v ovoci a zelenině, lidské tělo je není schopno dobře využít, neboť se většinou jedná o sloučeniny rozpustné v alkoholu, ale nikoliv ve vodě. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že flavonoidy patřící právě do skupiny fenolů snižují riziko zápalu plic a dokonce potlačují negativní vliv kouření na plíce. Podle odhadů dokáží flavonoidy obsažené ve dvou decilitrech vína 'neutralizovat' škodliviny přibližně z jedné cigarety. Kromě fenolů obsahuje víno také minerální látky (zabraňují řídnutí kostí) a poměrně velké množství vitaminů, především skupiny B. Ty napomáhají srdeční činnosti, podporují činnost rohovky a sítnice, zvyšují imunitu, mají význam při tvorbě hemoglobinu a v neposlední řadě také omezují únavu a napomáhají léčbě depresí.



Bílé nebo červené? Moravské!



Ve spojitosti s pozitivním vlivem vína na lidské zdraví a především kardiovaskulární onemocnění častěji slyšíme o víně červeném. Tuto skutečnost mají tak trochu na svědomí Francouzi. Ač národ poměrně nesportovní, s relativně značným podílem kuřáků a zálibou v jídlech s vysokým podílem sacharidů a tuků, obyvatelé této země příliš netrpí chorobami srdce a cév. Vědci zjistili, že příčina tkví právě v pravidelné konzumaci vína a zeleniny. A protože je Francie známá především červenými víny, hledali odpověď právě u nich. Ale jak je to doopravdy? Rozdíly v množství prospěšných fenolických látek ve víně a také v působení bílého a červeného vína na zdraví člověka se staly obsahem mnoha zdravotnických studií.



Podíl zdraví prospěšných fenolických látek je podle vědeckých výzkumů obecně u červených vín vyšší. To je dáno především odlišnostmi v technologii výroby. Polyfenoly jsou obsaženy ve slupkách bobulí a zatímco při výrobě bílého vína se odzrněné hrozny poměrně rychle lisují, u vína červeného šťáva nejdříve nějakou dobu kvasí i se slupkami. Do rmutu (mošt s narušenými bobulemi) tak mají šanci ze slupek přejít nejenom barviva, ale i flavonoidy. I když je těchto pozitivně působících látek v červeném víně prokazatelně více, výsledek dlouhodobé vědecké studie z konce devadesátých let ukazuje přesný opak. Výzkumníci totiž zaznamenali mnohem větší pokles rizika srdečního infarktu u těch osob, které jednoznačně dávají přednost vínu bílému před červeným. Podobné závěry nedávno učinili i čeští vědci.



Ale není to jen výrobní postup, co ovlivňuje obsah zdraví prospěšných látek ve víně. Svou roli hrají i klimatické a půdní podmínky, a tak téměř okamžitě vyvstává otázka, zda existuje rozdíl v účincích vína z již zmiňovaných prosluněných francouzských svahů nebo vinic českých a moravských. Lékaři a biologové opět dali hlavy dohromady, provedli několik pokusů a výsledku se rozhodně nemusíme obávat. Naše domácí víno v rozumných dávkách prospívá lidskému organismu úplně stejně jako kterékoliv víno ze zahraničí.



Relax i riziko



I přes veškeré konkrétní vědecké poznatky týkající se vlivu jednotlivých obsahových látek ve víně na člověka stále častěji zjišťujeme, že mnohé nemoci i udržování organismu ve zdraví podstatnou měrou závisejí na stavu lidské mysli. Moderní společnost klade na mozek člověka poměrně značné nároky, a tak i v péči o naše zdraví nabývá na významu schopnost poskytnout mysli zasloužený odpočinek. A právě do této oblasti směřují tzv. nepřímé účinky konzumace vína, které lze považovat za jakýsi nástroj relaxace. Je dokázáno, že pití vína jde ruku v ruce s posezením u dobrého jídla (obvykle zdravějšího), u vína se více povídá, lépe zpívá a v konečném důsledku méně konzumuje alkohol než třeba u piva či destilátů. U vína mnohem více dáváme pozor na to, co pijeme, jinými slovy upřednostňujeme kvalitu před kvantitou. Podle statistik víno více konzumují osoby s vyšším vzděláním a příjmy, nekuřáci a obecně ti, jež se více starají o své zdraví.



Samozřejmě, i přes všechna výše uvedená pozitiva má pití vína svá rizika. Koneckonců, jde přece o alkoholický nápoj a všichni víme, jak obtížné je někdy udržet 'správnou míru'. Z tohoto důvodu se moderní lékaři stále zdráhají víno jako účinný preventivní prostředek veřejnosti doporučit. Vznik závislosti na alkoholu zatím není ještě zcela objasněn, ale jisté je, že malé množství vína denně skutečně organismu prospívá. Pro muže jsou ideální preventivně-léčebnou dávkou 3 až 4 decilitry denně a pro ženy polovina, konzumované nejlépe večer. A jak docílit opravdové relaxace? Zapomeňme na to, zda lépe léčí víno červené či bílé a pijme raději to, co nám více chutná.



Více informací o působení vína na lidský organismus najdete na internetových stránkách www.vinazmoravy.cz nebo www.vinazcech.cz.