Seriál o víně: Objevte česká vína

Sama jsem dlouhou dobu měla česká vína spjatá s patoky jako je Pražský sklepmistr. Nic víc obchody s potravinami v mém okolí nenabízely a já se jen děsila ochutnat nápoj, který se honosí názvem víno a stojí méně než 50 Kč. Až mnohem později mi došlo, že dělám ve své nevědomosti velkou chybu. Víno patří i k Čechám a dokonce zde má velmi dlouhou tradici, na kterou se tak trochu zapomíná.



Zatímco na Moravě tvoří vinohrady jednolité velké plochy a réva pokrývá celá území, v Čechách je to úplně jinak. Vinohrady jsou rozesety po krajině a zdobí ji jako malé či větší korálky. Jedinečnost této vinohradnické oblasti je dána geologickým uspořádáním naší země. Protože je téměř ze všech stran obklopena horami nebo vrchovinami, je pro pěstování révy možné využít většinou jen svahy přikloněné k řekám, které jsou pro pěstování révy téměř ideální. Geologicko-geografické uspořádání Čech je příčinou toho, že vinice v Čechách nevytvářejí jednotný plošný celek, jako je tomu na Moravě, ale jednotlivé podoblasti a v jejich rámci dokonce i jednotlivé viniční obce mají často odlišné pěstitelské podmínky, a tím i odlišný charakter vín, vysvětluje Jiří Čábelka, předseda Cechu českých vinařů.



Réva v Čechách tak čelí ještě drsnějším podmínkám než na Moravě. Průměrná roční teplota je zde nižší. To ovšem nesmí být vidět na kvalitě výsledného produktu, tedy vína. Severní oblasti dávají vínu typickou kyselinku a lehkost. Vinaři z Čech jsou právě na vína s vyšším obsahem kyselin hrdí, často je označují jako vína veselá.



Fakta o vinařské oblasti Čechy

Podle údajů Vinařského fondu má vinařská oblast Čechy 66 vinařských obcí, 174 pěstitelů révy a 171 viničních tratí na ploše 713 ha.

Oblast se dělí na dvě podoblasti, Mělnickou a Litoměřickou. Pod první patří nejen Mělník a okolí, ale také Kutná Hora, Brandýs nad Labem, Kladno a Praha. Litoměřická podoblast zahrnuje Litoměřice, Most, Roudnici a Žatec.

Největší vinařské obce oblasti Čechy jsou Mělník, Liběchov, Kutná Hora, Slaný, Most, Velké Žernoseky, Hoštka, Michalovice a Lovosice.

Nejvíce se pěstují odrůdy Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Svatovavřinecké a Rulandské modré.



Tudy kráčely dějiny

Réva v Čechách se může pyšnit zajímavými dějinami. Podle dávné legendy se první sud vína z Moravy dostal do Čech v roce 892, kdy jej velkomoravský kníže Svatopluk poslal knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile. Právě ona stála za zakládáním vinic v Čechách. Tehdy se ale víno pěstovalo hlavně pro církevní účely a mezi prvními vinaři byly především církevní instituce.



Za velkým rozmachem vinohradnictví v Čechách stál Karel IV. Ten dokonce městům nařídil pěstování révy a na prvních dvanáct let osvobodil vinaře od placení daní. Vinohrady se tak začaly objevovat prakticky po celých Čechách, neb se jednalo o vcelku lukrativní podnikání. Aby vinaři své zákazníky nešidili, existoval dokonce kontrolor, tzv. perkmistr.



Za vlády Rudolfa II. zažívalo vinařství v Čechách nebývalý rozmach, vinohrady zabíraly 4000 ha, tedy asi 7× větší plochu než dnes. Avšak na konci 19. století se objevily dosud neznámé choroby révy a odumíraly celé vinice. Jejich plocha tak klesla na zhruba 700 ha, což se udrželo do dnes.



Udělejte si výlet za vínem

Základním pravidlem při putování za českými víny je nesrovnávat je s Moravou. V Čechách nenajdete rozlehlé vinice, ani úzké sklepní uličky. Putování za vínem tady připomíná spíš detektivní pátrání, na druhé straně výsledek stojí za to. Navíc k prozkoumání celé oblasti budete potřebovat jen několik víkendů.



Protože v povědomí běžných příležitostných konzumentů jsou vína spjata spíše s Moravou, mají výrobci vín v Čechách obtížnější cestu k zákazníkovi. Proto i způsoby, jak prezentovat své výrobky, musí být rozmanitější. Nejčastěji jsou veřejnosti známy slavnosti v době sklizně hroznů, kdy se v mnoha městech s vinařskou tradicí pořádají vinobraní. Nejznámější jsou vinobraní v Mělníku, v Roudnici nad Labem a v Litoměřicích. Avšak i dalších vinařských obcích se rozvíjejí tradice těchto oslav vína, třeba ve Velkých Žernosekách, v Mostě, v Kutné Hoře, v Karlštejně a na dalších místech, popisuje předseda Cechu českých vinařů.



Mezi tradiční cíle vinařských turistů patří Mělník, který nabízí rozsáhlou expozici historie vinařství na mělnickém zámku. Součástí prohlídek památky jsou také degustace pro návštěvníky. Pokud byste rádi vyrazili za českým vínem na kole, čeká vás o poznání náročnější výlet než na Moravě. Čechy nabízejí kopcovitý terén. Vyzkoušejte ale Labskou vinařskou stezku, která lemuje Labe od soutoku s Vltavou až k Velkým Žernosekům.



Za vínem ale nemusíte putovat nijak daleko, vinice jsou dokonce i v Praze. Součástí botanické zahrady v Tróji je vinice Sv. Klára a další zajímavá pražská vinice leží na pomezí Vinohrad a Vršovic v parku Grőbovka. Zde také objevíte luxusní viniční altán. Hostům nabízíme originální víno z hroznů, které sami pěstujeme. Stojí za ním vinohradník Antonín Tureček, a tak můžeme nabídnout jeho Rýnský ryzlink, Müller Thurgau, Rulandské modré a šedé nebo na Modrý Portugal, dodává Lukáš Chalupský z Restaurace Viniční altán.



Tip: více o restauraci Viniční altán najdete v rubrice Gurmán sesterského serveru Podnikatel.cz v článku Vinice uprostřed Prahy? Ano, s krásným výhledem.


V roce 2008 byla přímo na Pražském hradě vybudována nová vinice Sv. Václava. Leží na východním okraji hradu a od Starých zámeckých schodů ji odděluje vysoká zeď. Na pozemku se pěstují odrůdy Rulandské modré a Ryzlink rýnský, vyhlídkovou trasu lemuje přehlídka dalších odrůd pěstovaných v České republice.

Autor: Ludmila Hamplová
Rubrika: Co pít