Vůči pančování vína jsme stále až příliš tolerantní

Popice – Rodilý Slovák Tibor Nyitray přišel v osmdesátých letech do Brna, kde začal studovat na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Poté, co získal doktorský titul, se seznámil s několika vinaři, díky kterým ho zlákala myšlenka založit vlastní vinařství. V Popicích. Nyní je známý jako jeden z největších bojovníků proti černému trhu s vínem. "Pokud se zákazník falšovaným vínem rovnou neotráví, nikdo se tím ani nezabývá. A to je špatně," tvrdí prezident Svazu vinařů České republiky.

- Jste staronový prezident svazu vinařů. Jaké plány máte pro toto období?

Základní plán je pokračovat v boji proti černému trhu, který jsme začali v roce 2013. Podařilo se nám dostat novelu zákona o vinohradnictví a vinařství do parlamentu. Není to ale jediná oblast, kterou se budeme zabývat. Chceme, aby se falšování a pančování vína stalo trestným činem tak, jako je tomu v okolních zemích a jak to vlastně bylo kdysi i v České republice. V dnešní době se na tyto podvody na zákaznících pohlíží jako na gentlemanské přestupky.

- Kolik falešných vzorků se na trhu objevuje?

V loňském roce to bylo osmdesát vzorků. Takže kdyby každý vzorek představoval jednu cisternu, jednalo by se o dva miliony litrů vína. Došlo by tedy ke dvěma milionům podvodných prodejů. Je nutné říct, že všechny vzorky měly původ v zahraničí. Naši vinaři se těchto věcí nedopouštějí.

- Jak by tedy vypadalo, kdyby pančování a falšování vína bylo trestný čin?

Dám jako příklad německý způsob řešení. V tamním vinařském zákoně je napsáno, že každý, kdo má něco společného s pančovaným vínem, bude potrestaný pokutou anebo trestem odnětí svobody až tři roky. Pokud to je s vážným následkem nebo jako organizovaná skupina, až pět let vězení. Mají to tak zakomponované ve vinařském zákoně. U nás bychom to museli dát do trestního zákoníku.

- Jaké tresty tedy padají dnes?

Když je dnes odchycený někdo, kdo prodává litr pančovaného vína, dostane trest jen za ten litr. Není v silách ani působnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce pátrat po tom, kdo byl organizátor podvodu. Víno nevzniklo v jedné lahvi, ale v obrovských množstvích. Takže někdo připravil velké množství na podvedení milionů zákazníků a to u nás nikdo nevyšetřuje. Gangy mohou pracovat bez rizika a pokuta deset tisíc korun udělená inspekcí a vysouzená po třech letech je nijak nemotivuje k tomu, aby přestaly. Nejde nám ale o to, aby někdo šel sedět. Spíš o to, že když někdo takto brutálně podvádí zákazníky, měl by být přiměřeně potrestaný.

- Proč to zatím nefunguje?

Bohužel u nás je práh vnímavosti těchto podvodů velmi nízko, jsme velice tolerantní, a to je špatně. Další problematická oblast jsou podvody, kdy se velká část vína prodává bez evidence, tedy bez zatížení daněmi. Ti, kteří dělají věci poctivě, jsou tak poškození. Nepoctiví mají vždy výhodu minimálně jedenadvacet procent na ceně tím, že neodvádějí daň z přidané hodnoty. A například producenti sudových vín se už dostali na hranu rentability. Sudová vína, která se čepují na podivných místech, jsou z devadesáti procent z dovozu. Vydávají se za vína z Moravy, ale ve skutečnosti jsou to vína z Moldavska, Bulharska, Španělska, Jihoafrické republiky. Mohou být dobrá a může to být v pořádku, ale jen dokud se prodávají férově. Opatření, která vláda zavádí, jsou z našeho pohledu producentů správná, protože se oddělí ti, kteří dnes fungují řádně a platí daně, a neplatiči.

- Je možné, že víno tedy po novele plošně zmizí z trafik a večerek?

Doufám, že ano. Ale nebude to přímo zakázané. Každý, kdo splní podmínky, může prodávat víno v podobě čepovaného, sudového, lahvovaného nebo rozlévaného. Je nutné se registrovat, vést evidenci a účetnictví.

- Když mluvíme o dovozu, zájem o moravská a česká vína projevili Číňané. Je čínský trh pro nás perspektivní?

Jedná se jim o dovoz vysoce kvalitních vín. Co můžeme nabídnout, je přidaná hodnota, tedy špičková vína, která budou na úrovni kvality nejlepších evropských vín. Plus speciály jako vína slámová a ledová a výběry z bobulí a cibéb, která děláme výborně. Tato vína by mohla být v Asii velmi oblíbená. Číňané obecně mají velký zájem o vína, která mají nějaká ocenění. A ze světových výstav máme velké úspěchy. Číňané to vnímají, je to pro ně důležité. Nelze očekávat, že naše víno zaplaví čínský trh, sami ho máme málo. Perspektiva je ale výborná a bude co vytvořit. Těším se na to, až přijdou první zájemci, a my budeme schopní ve Vinařském fondu vytvořit podmínky pro vinaře, kteří se do obchodu zapojí.

- Proč Asiatům naše vína zachutnala?

Asiaté se mnohdy snaží bohužel potlačit tradice a připodobnit se západnímu světu, který vidí v televizi a na internetu. My toužíme po asijských jídlech a oni po McDonaldu. Vědí, že pít víno je světové a ten, kdo se v tom vyzná, je velmi uznávaný. Stovky milionů bohatých Číňanů chtějí mít něco zvláštního a sáhnou po vínu z Moravy, protože to v Číně bude velká rarita. Chtějí mít něco zvláštního, co nikdo jiný nemá. Obecně největší odbytiště prémiových značek je právě v Číně.

- Jaké další trhy jsou pro naše vinaře perspektivní?

Jsou to trhy ve státech, kde nemají vlastní produkci, což se ale poslední dobou velmi zužuje. Dnes jsou vinice už i v Dánsku, Švédsku nebo Anglii. Aktuální klimatické změny posouvají severní hranici pěstování, což je také jeden z důvodů, proč se v Evropě uvolnily restrikce k rozšiřování vinohradů. Dříve se rozšiřovat nesměly, ale nové vinařské státy na to tlačily. Pro nás jsou perspektivní státy Beneluxu, Severní Amerika a také Asie. Tam je teď několik pokusů našich vinařů, takže uvidíme, co se uchytí. Mohou mít prvotní nadšení, ale teprve se ukáže, jestli vývoz bude ziskový. Sám jsem několik takových pokusů měl s vlastním vinařstvím a dostat se na trh je velmi složité. Jde to pouze se špičkovými víny.

- Kdy jste vaše vinařství Sonberk zakládali?

Bylo to v roce 2001 a poté v roce 2003 jsme začali vyrábět vlastní vína a prodávat je. Dnes máme třiačtyřicet hektarů vinohradů a víno děláme jenom z vlastních hroznů. Naopak hrozny, které nepovažujeme úplně za špičkové, prodáváme a víno z nich nevyrábíme. Takže v roce 2014, když nebyl dobrý ročník, jsme místo obvyklých 120 až 140 tisíc lahví měli jen třicet tisíc. Snažíme se vyrábět jenom vína na nejlepší úrovni. Všichni majitelé jsme milovníci vína a máme tým, který za tu dobu prokázal fundovanost, a všichni vyrostli v jedny z nejlepších odborníků ve svých oborech.

- Jaká vína vyrábíte?

Většinou bílá vína, máme i jedno červené a jedno růžové. Za poslední dobu se klimatické podmínky tak změnily, že Merlot, který vyrábíme, je špičkový a je mi trochu líto, že máme jen necelý hektar. Možná by bylo dobré mít aspoň tři hektary. Je to odrůda, která je raná a v dobrých ročnících jako loni vyzrála do neuvěřitelných kvalit.

- Musíte být na své vinařství pyšný. Je to tak?

Sonberk je moje další dítě. Je ve stadiu, kdy dospělo a tak jako o moje další děti už se o ně nemusím starat a funguje samo. Navíc práce pro svaz vinařů mi i brání, abych se se Sonberkem veřejně ztotožňoval. Dávám si pozor, aby z toho nevznikalo podezření z prospěchářství. Radost z něho ale mám. Sonberk se dostal na výbornou evropskou úroveň a je to dílo, které tady bude ještě za sto let.

- Děláte i ledová nebo slámová vína?

Ledová vína neděláme. Slámová ano, v ročnících, kdy vyprodáváme předchozí, protože víno vydrží patnáct dvacet let v dobré kvalitě a nemá cenu vyrábět víno stále každý rok. A navíc na to musí být obzvlášť zdravé hrozny, aby bylo víno kvalitní. Náš sklepmistr Oldřich Drápal mladší je první výrobce slámového vína v republice a naše slámové Tramíny mají několik zlatých medailí.

- Jaký pro vás bude ročník 2015?

Extrémně dobrý. Samozřejmě ještě nemáme ani nalahvováno, ale Rýnský ryzlink, Sauvignon, Rulandské šedé jsou výjimečně dobré. Chutnají úplně jinak než minulé ročníky. Jsme z toho nadšení a velmi se těšíme. Po mizerném ročníku 2014 je to velmi příjemné. Příroda byla nakonec spravedlivá. Uvádět je budeme někdy na podzim. Měli jsme také mladé víno, Muškát moravský 2015. Ten už je vyprodaný.

- Podmínky byly tedy loni dobré pro všechny vinaře?

Myslím, že ano. Potenciál je výborný. Ročník nebyl dobrý celý, ale měl dobrý závěr. Bylo sucho, ale ve správný moment přišly deště a příroda se umoudřila. Kdo neudělal dobré víno ročníku 2015, měl by se nad sebou zamyslet.

- Jste vystudovaný právník. Jak jste se dostal k vinařství?

Měl jsem syndrom vyhoření a začal jsem hledat něco pozitivního ve světě práva a financí, ve kterém jsem dělal. Začal jsem se zabývat vínem pro vlastní zábavu. Udělal jsem si kurzy a zkoušky a seznámil se s lidmi, kteří v Brně víno prodávali. Seznamovali mě s víny a vinaři. Jeden klient byl nadšený mým nápadem založit si vinařství a řekl, že by to toho také šel. Takže tak vznikla myšlenka investovat do vinařství. Investice byly mimořádné, ale nyní se nám velmi daří. Bude to i pro další generace, kdy vinice jsou stále mladé a mají deset dvanáct let. Až budou mít třicet, budou vína ještě lepší než teď. Jsem rád, že se dílo povedlo.

- Pocházíte ze Slovenska. Jak jste se ocitnul na jižní Moravě?

Studoval jsem tady, takže jsem tu zakotvil. K vinaření jsem měl velmi blízko, protože moje rodina pochází z Podunajské nížiny od Komárna a tam jsou vinohrady. K obědu jsme často mívali vinný střik a dávali mi jako dítěti ochutnat trochu vína. Teď, jak se vínu věnuji a rozeznávám vady, zjišťuji, že polovina vín měla různé stupně oxidázy a hniloby. Tehdy mi to ale ze sudu připadalo jako skvělá věc a moc jsem si vážil, že máme domácí víno.

---

Tibor Nyitray · narodil se 5. října 1963 · pochází od Komárna na jihu Slovenska · vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně · v roce 1990 získal titul doktora práv · vedle oboru práva a financí se začal zabývat vínem, složil zkoušky a absolvoval kurzy, kde se seznámil s vinaři · v roce 2001 spoluzakládal v Popicích vinařství Sonberk, jehož vína pravidelně sbírají ocenění na soutěžích, a to včetně těch velkých, světových · od roku 2012 je prezident Svazu vinařů České republiky